Andělské trumpety potřebují živiny, jako lidé potřebují jídlo. Jsou to žrouti, hnojit můžeme každý den celé léto. Důležité je tu snad jen to čím hnojíte. U některých preparátů musíme dbát zvýšené opatrnosti, abychom nespálili kořeny.
Čím tedy hnojit?
Na výběr je spousta možností. Můžeme dodávat živiny chemicky a lze to i přírodně. Chemickou cestou můžeme použít téměř cokoliv. Dbejte prosím ale na dávkování doporučené výrobcem. Samotné se mi jednou povedlo kořenový systém spálit cereritem.
Anorganické hnojiva
Na jaře by měly hnojiva obsahovat více dusíku, díky kterému rostlina buduje zelenou hmotu. S příchodem léta, kdy máme trumpety obrostlé a vytváří na větvích rozdvojení, sáhneme po hnojivu, které obsahuje více fosforu. Ten právě totiž podporuje kvetení a rostlina by jej měla přijímat v pravidelných dávkách. Toto jsou dva základní minerály, o kterých bychom měli mít pojem. Anorganická hnojiva samozřejmě obsahují další množství minerálů, jako měď, bor, mangan, sodík a mnoho dalších. Každý minerál je pro naše rostliny efektivním zdrojem důležitých látek.
Organická hnojiva
Těmito hnojivy je myšleno vše přírodní. Řadíme sem tedy kravský, koňský, ovčí hnůj a drůbeží trus. Samozřejmě můžeme použít i rostlinou jíchu / zákvas, který při troše štěstí vyrobíme přímo na zahradě nebo ingredience posbíráme při procházce.
Kravičky a koníci
Kravský i koňský hnůj můžeme použít buď naturální, nebo koupený ve formě granulátu. Obě verze jsou velmi silné a já osobně je u pěstování Brugmansií příliš nepoužívám. Pokud uvažujete o použití jednoho či druhého, mohu doporučit je to, že je třeba hnojit s mírou. Pro rostliny stravitelnější forma hnojení je výroba jíchy i právě z hnoje. Budeme potřebovat velkou nádobu s vodou, přiměřeně vybraného hnoje a cca týden až dva , kdy bude jícha kvasit. Tímto zákvasem se rostliny potom hnojí a riziko spálení je malé. Forma hnojení je to fajn, až na ten odér. Nádobu s jíchou doporučiji přikrýt víkem a na zalévání kytek pořídit kolíček na nos.
Ovečky
Ovčí hnůj není příliš dostupný, ale pracovala bych s ním podobně, jak je uvedeno výše.
Slepičky, holoubátka a pávi
Drůbeží trus je takovým nejdostupnějším hnojem. Můžeme použít slepičí, paví, holubí.. Drůbežímu trusu se meze nekladou. Nejvýživnější je paví, ale jeho dostupnost není příliš vysoká. Já osobně se spokojuji s holubím. Z části vytvořím jíchu a zbytek během sázení zapracuji přímo k trumpetám. Doporučuji rukavice a případně i roušku či respirátor.
Kvašené bylinky
Rostlinná jícha je super, protože potom je vlastně zahrada „pure bio“. Především ale můžeme využít kopřivy rostoucí v rohu zahrady, smetanku lékařskou, kterou pracně preparujeme z trávníku a kdo má, může použít i kostival. Tyto byliny mají po zakvašení silný hnojící účinek a spolehlivě brugmansiím dodají zmiňované prvky – dusík, fosfor a draslík. Zbylé neméně důležité minerální látky můžeme doplnit přidáním jitrocele, řebříčku nebo heřmánku.
Jíchu z kopřiv vytvářím přímo na zahradě v sudu o obsahu 100 litrů. Čerstvé mladé kopřivy bez semen natrhám na menší kusy a sud jimi zaplním přibližně do jedné třetiny. V prvních dnech uvolňující se látky z kopřiv vytváří macerát, který nezapáchá. Posléze, záleží na teplotě, začíná obsah sudu kvasit a zapáchat. Proces kvašení snadno poznáte díky bublinkám na hladině. Ve chvíli, kdy je překvašeno, bublinky mizí a zůstává pouze zápach a výživná rostlinná tekutina.
