Rod Suaveolens pochází původem z tropické Ameriky, jejich domovinou je podhůří And. Dostupné zdroje uvádí, že ve volné přírodě vyhynul, proto je uveden na červeném seznamu ohrožených druhů. Rostliny jsou ale stále udržovány v domorodých zahradách, kde je zkušení domorodci dokáží využít pro jejich léčivé a halucinogenní účinky. Tento kvetoucí keř/ strom dokáže ve své domovině dorůst do několikametrové výšky. V Čechách se mi zatím povedlo jej dovést do 3 metrů.
Patří do čeledi lilkovitých Solanaceae, jedná se o silně jedovatou rostlinu. Na wikipedii je na toto téma dobře vysvětlený text. Nejen na Suaveolens, ale i na ostatní Brugmansie v noci hojně nalétávají noční můry, obzvláště lišaji.
Co se pěstování týče, je to odolná rostlina, která má velké sezónní nárůsty. Není náchylná k nemocem, ale často trpí osídlením kolonií mšic a při nevhodném umístění v zahradě i svilušek. Slimáci tuto rostlinu také vyhledávají ve velkém a v případě mladého exempláře ji dokáží i během noci nezvratně zničit.
Barvy této odrůdy se pohybují od bílé, růžové přes žlutou až do žlutooranžové. Všechny druhy jsem na začátku svého pěstování měla. Růžová je náchylná na celodenní slunce, bílá má raději polostín a žlutá vydrží vše. V současnosti mám ve sbírce již jen žlutooranžovou rostlinu, jelikož je mi nejbližší. Taková pěkně rostlá „obyčejná“ totiž dokáže udělat kolikrát mnohem více parády než kdejaká přešlechtěná :).
